Staré časy

Ty malé čtverečky, tedy diskety měly v sobě kolečko, na které se data ukládaly. Když jste ji rozebrali, šlo kolečko použít při pozorování zatmění slunce. Velikosti byly různé. Ta původní měla osm palců, ale z více důvodů se přešlo na menší. Pěti a čtvrt palcové nahrazovaly klasické tří a půl palcové, které byly nejrozšířenější. Jejich kapacita nestála za nic. Ale když si uvědomíme, že jste a jednu nacpali deset her, které byly tak jednoduché, bylo to dostačující. Dnes byste na ni dali tak dvě kvalitní fotky, protože jejich kapacita byla 400/800 kiB. Samotný Windows podle druhu spotřeboval kolem patnácti disket, takže si jistě dokáže představit, jak taková instalace vypadala.

To byly skutečně zážitky, které dnes už nejsou. A není to žádná škoda. Diskety byly vlastně magnetické médium, což byla legrace, protože nebylo nic složitého o data na nich přijít. Jak zde již zmíněno, tyto placky pracovaly na magnetickém principu, tudíž byly velmi citlivé vůči cizímu magnetickému poli. Takže když vám někdo přejel po placce magnetem, mohli jste ji ve většině případů zahodit.  Jak je tomu v současnosti? Věc se má tak, že diskety už dávno odvál čas. Přesto se ještě stále dají koupit a sběratelé mají nepochybně radost.

Ovšem koupit počítač, který má v sobě mechaniku na jejich přečtení už bude asi obtížnější. Ne, že by nebyl. Snad někde v bazaru, nebo v muzeu se může ještě něco najít. Ovšem v praktickém využití je to již zbytečné. Je to jen pro toho, kdo chce experimentovat, nebo si jen tak hrát a zkoušet. Diskety byly nahrazeny CD plotýnkami, později DVD a současností je Blue Ray disk. Ale i tyto placky jsou na ústupu, protože je třeba další mechaniky, ve které jsou rotující části, a tudíž je toto zařízení náchylné k poruchám. V současnosti vedou takzvané USB paměti, nazývané též klíčenky, nebo prostě uesbéčka.